Předně je důležité si uvědomit, že jiný stín vytvářejí opadavé listnaté stromy, jiný okolní budovy a asi nejtmavší zastínění se nachází pod stálezelenými jehličnany. I zastíněná zahrada ale disponuje obvykle několika místy s různou intenzitou stínu.
Jednotlivá stanoviště se přitom mohou lišit i dalšími podmínkami, např. pod jehličnany vzniká postupně kyselá půda, pod listnáči bývá zase zjara dostatek světla pro pestré cibuloviny, místo zde najdou i tzv. hajní rostliny. Stín není překážkou ani pro některý z vodních prvků. Je-li na pozemku alespoň trochu osluněné zákoutí, hodí se k vytvoření posezení. Všechny tyto okolnosti je při plánování změn nutné vzít v úvahu.
Používejte v zahradě barevnější materiály
Za smutný vzhled a určitou nevýraznost zahrad si ale někdy mohou i majitelé zahrad sami. Důvodem jsou tmavé materiály a barvy, které na zastíněné zahradě jen prohloubí pocit smutku a marnosti. Řešením jsou tudíž světlé suroviny a veselé odstíny, které zahradu naopak rozsvítí, a dokonce i opticky zvětší. Pravidlo určité umírněnosti a vkusného souladu přitom musí být samozřejmě zachováno. Týká se to pergol, altánů i kůlen, zpevněných cest i nátěrových hmot. Nezapomeňte, že barvu mohou zahradě propůjčit rovněž různé mulčovací materiály.
Světlo vnese do zahrady i dobře umístěné zrcadlo nebo lesklý umělecký předmět.
Využijte na zahradě odrazy světla
Více světla do prostoru vnesou i vodní prvky, jejichž hladina bude stávající oslunění násobit. Klidná voda bude navíc vytvářet zajímavé obrazce při odrazu okolní vegetace. Tekoucí vodní prvky, jako potok nebo pramen, zase místo oživí o zvuk a pohyb. Skuteční fajnšmekři si v tmavém zákoutí mohou ještě pohrát s vhodně umístěnými zrcadly či lesklými uměleckými předměty.
Rostliny a výsadby do stinných zahrad
Stínu se lze zbavit samozřejmě i prořezávkou stávající výsadby. Pod opadavými stromy je možné rovněž založit kvetoucí podrost, v blízkosti jehličnanů se bude v kyselé půdě dařit třeba vřesům, pierisům nebo rododendronům či azalkám. Zapovězeny nejsou ani některé druhy hortenzií. U všech nově vysazovaných druhů ale předem zohledněte vláhové a výživové požadavky, protože v blízkosti vzrostlých dřevin panuje konkurence.
Osvědčeným druhem do stínu pod stromy je např. škornice, bohyška či bergénie, polostín probere k životu pomněnkovec velkolistý nebo vrbina tečkovaná. K vodě je jako stvořený kosatec žlutý a kyprej vrbice. S trávníkem sice není třeba se úplně loučit, nicméně se může stát, že nebude po celé vyhrazené ploše zapojený, což představuje další příležitost pro cibuloviny – krokusy, sněženky, modřence a další.
Ve stinné zahradě plánujte hodně dopředu
Na stín je potřeba myslet i při zakládání úplně nové zahrady. Jen tak je možné předejít budoucím problémům. Zahrada se totiž během let vyvíjí, roste a světelné poměry se v ní mění. Nemáte-li k dispozici tedy dostatek volného prostoru, vyvarujte se mohutným druhům dřevin, jejichž stín může za patnáct či dvacet let zahradu úplně pohltit. I tak budete s postupujícím časem měnit výsadby s ohledem na světelné požadavky rostlin – zvláště pod stromy postupně vystřídají náročné druhy ty více přizpůsobivé.
